Preskočiť navigáciu

Problematika řas a plísní

Problém špinavých fasád

Přítomnost řas, hub a plísní je v našem životním prostředí stejně věčné téma, jako boj s nimi. Jedná se o organismy s obrovskou životní energií a schopnostmi. Plísně při nepříznivých podmínkách dokáží podstatně omezit až zastavit své životní funkce, a v okamžiku zlepšení životních podmínek se jako zázrakem opět probudí k životu. Mnohé spory plísní dokáží přežít v suchých nepříznivých podmínkách i dvacet let. V přírodě hrají svou nezastupitelnou roli, ale v našich příbytcích škodí. Je to nejen proto, že mikroorganismy svou přirozenou činností výrazně omezují životnost našich staveb, ale i proto, že tyto mikroorganismy škodí lidskému zdraví.

Plíseň se zpravidla usazuje tam, kde má příznivé podmínky k životu, především dostatek vlhkosti a vhodnou potravu. Na fasádách se plísně proto usazují více na severních stranách, na stěnách v přímé blízkosti vegetace, obecně všude tam, kde stěna hůře vysychá. Zateplené stěny jsou k usazování plísní náchylnější, protože nejsou tolik vyhřívány masivní zdí a mají v zimním období nižší teplotu.

Stejně tak je důležitým faktorem i materiál povrchu. K bezesporu nejrozšířenějším omítkám v minulosti patřily disperzní omítky. A to pro svou dobrou zpracovatelnost, širokou možnost barevnosti a necitlivost na změny teplot při zpracování. Jednou z vlastností, o níž se příliš nemluví, je jejich chemicky neutrální charakter - pH 5,8 až 6,9. Tento fakt však v praxi znamená, že přirozená ochrana proti uchycení plísní a mikroorganismů je poměrně nízká. Někteří výrobci omítek se tuto nevýhodu snažili zmírnit přídavkem protiplísňové přísady. Kromě výrazně navýšené ceny, ale toto opatření k velkému zlepšení nevedlo. V trvale vlhkém prostředí totiž povrch disperzních omítek mírně měkne, a proto je uchycení plísní a mikroorganismů poměrně snadné.